Budoucnost koordinované péče: mezi systémem a potřebami člověka
Příběh, který se opakuje
Paní Věra se vrací domů z nemocnice po zlomenině krčku. Rehabilitace je za ní, ale sama zvládne míň než předtím. Její děti, samy už skoro v důchodu, obvolávají jedno místo za druhým: sociální odbor je pošle na pojišťovnu, ta na praktického lékaře, který nemá přehled, koho doporučit. Nakonec paní Věra náhodou zavolá k nám, do Sue Ryder. Naše koordinátorka Tereza během pár dní najde způsob, jak jí pomoct zůstat doma, aniž by přišla o samostatnost.
Příběh paní Věry má dobrý konec. Patří ale ke zlomku rodin, které mají štěstí a narazí na někoho, kdo systémem umí provést. Většina tohle štěstí nemá a dál telefonuje. Je to vzorec, který vidíme znovu a znovu – a čím dál častěji.
Proč se to samo nezlepší
Do roku 2050 bude v Česku každý třetí člověk starší 65 let, potřeba dlouhodobé péče vzroste o 77 procent a systém bude potřebovat o 230 miliard korun ročně navíc. Přitom už dnes chybí zhruba 7 tisíc pracovníků v terénních a pobytových službách. Skoro dva miliony lidí u nás pečují nebo pečovaly o někoho blízkého doma – tři čtvrtiny z nich déle než rok a víc než 20 hodin týdně.
Co je koordinovaný přístup
Odpovědí na tuto výzvu je koordinovaný přístup, neboli case management: propojení zdravotních, sociálních i dalších služeb kolem konkrétního člověka, aby věděl, co mu pomůže, místo aby sám hledal, kam ještě zavolat.
Sue Ryder jako hybatel změny
Koordinovanému přístupu se ve Sue Ryder věnujeme dlouhodobě – jako metodě práce s klienty i jako způsobu, jak by měl fungovat celý systém. Víme, že malá organizace z Michle ho sama nezmění. Proto vzděláváme odborníky, mapujeme, kde lidé systémem propadávají, a hledáme příležitosti, jak koordinaci prosadit napříč Českem.
I proto jsme letos v červnu uspořádali už třetí ročník mezinárodní konference na toto téma, pod záštitou první dámy Evy Pavlové, s řečníky z Litvy, Dánska a Katalánska a víc než 110 účastníky ze sociálních a zdravotních služeb, veřejné správy i neziskového sektoru.
Co jsme si z konference odnesli my sami (tedy náš tým rozvojových projektů Sue Ryder)
- Koordinace šetří náklady. Zahraniční zkušenosti, zejména dánská, ukazují, že funguje i v náročnějších podmínkách a snižuje potřebu rehospitalizací a krizových zásahů.
- Koordinaci lze zavést bez nové legislativy. Stačí jasné rozdělení rolí a sdílená zodpovědnost mezi domácí péčí, zdravotníky, koordinátory a rodinou.
- Měřítkem úspěchu je každodenní zkušenost člověka. Řeší se, jestli senior v běžném dni cítí bezpečí, důstojnost a smysluplnou podporu.
- Stavět na tom, co už funguje. Místo honby za problémy hledat a posilovat vazby, komunity a praxi, které už dnes fungují.
- Nástroje jsou širší než jen case management. Konference otevřela i téma sociálního předepisování jako dalšího směru, kterým lze koordinaci v praxi naplňovat.
